|
|
Epigenetická dědivost ovlivňující chovaní následujících generací a její zvratnost během ontogeneze
Freisingerová, Kateřina ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Švorcová, Jana (oponent)
Cílem této práce je zaměřit se na možné mechanismy přenosu změn, které jsou podmíněny epigenetickými modifikacemi, které by mohly ovlivnit specifické chování a fenotyp u potomků. Dědivost může být vedena jak přes maternální, tak paternální linii. Lze ji rozdělit do dvou odlišných skupin přenosu, a to intragenerační a transgenerační. Tato práce se zaměřuje na možné mechanismy transgeneračního přenosu. Epigenetické mechanismy vedoucí k navození změn fenotypu organismu spočívají v ovlivnění regulace čtení DNA, a to přes několik úrovní, jako je methylace DNA, chemické úpravy, acetylace a jiné posttranslační modifikace, a hlavně nekódující RNA molekuly. Dnes je již známo nespočet studií, které se zabývají vysvětlením těchto molekulárních procesů zprostředkovaných enviromentálními vlivy. Známé jsou mateřská péče, chemikálie nebo traumatické zážitky. Existují příklady traumatických enviromentálních vlivů, u kterých lze pozorovat fyziologické změny regulace HPA osy s následnou změnou v expresi genů pro tzv. depresivní a úzkostlivý fenotyp. Většina experimentů se zaměřením na epigenetický přenos je prováděna převážně na hlodavčích modelech. Existují ale i studie, pozorující tento fenomén u lidí. Ty jsou často zkoumány z pohledu ovlivnění přes potravní deprivace těhotných žen, farmakologických látek (některá...
|
|
|
Demence u seniorů
Hvězdová, Kristýna ; Marková, Eva (vedoucí práce) ; Marsová, Jana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou demencí. Specifikací a druhy demence, s jejími projevy, a s ní spojenými změnami chování, depresivními a úzkostnými stavy. Potřebami takto nemocných lidí a zásadami komunikace a práce s nimi. Hlavním cílem práce bylo zjištění potřeb a ošetřovatelských intervencí v průběhu progrese onemocnění u pacientky. Náplní praktické části bylo vypracování případové studie pacientky s diagnózou Alzheimerovy choroby s pozdním začátkem. Výzkum byl uskutečněn v domově seniorů a šetření probíhalo od března 2013 do října 2014. Technika sběru dat byla uskutečňována prostřednictvím rozhovorů a testu kognitivních schopností (MMSE) s naměřenými body 17 a 0. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že pacientka postižena lehkou kognitivní poruchou byla schopna aktivního, důstojného a naplněného života. Samozřejmostí bylo naplňování běžných denních potřeb samostatně. Při progresi onemocnění, o rok a půl později, musely být tyto základní potřeby péče o sebe sama vykonávány druhou osobou. Rozdíly byly patrné především v příjmu stravy a tekutin, vylučování, pohybu a komunikaci. Alzheimerova choroba je zatím nevyléčitelné onemocnění. Správnou péčí, komunikací a dostatečnou dávkou empatie, je však možno zachovat co nejdéle kvalitní a důstojný život nemocného. Klíčová slova demence,...
|
host ::
RSS.